Dost bylo afér, chceme transparentní jednání a vzájemnou spolupráci. Přesně s těmito hesly vstoupil do bitvy o post vysočinského florbalového hejtmana Michal Pazderník, jenž v Třebíči pracuje jako manažer zdejšího oddílu Snipers. Byl úspěšný. Dokázal přesvědčit sedm z jedenácti delegátů Kraje Vysočina, čímž si zajistil místo ve výkonném orgánu Českého florbalu. V něm bude spolupracovat s dalšími pěti kolegy, z nichž hned tři reprezentují partnerský Jihočeský kraj. S ním dohromady tvoří orgán Region V, tedy základní florbalovou organizační jednotku.

Co víme o novém florbalovém hejtmanovi?

Michal Pazderník působí v klubu Snipers Třebíč od roku 2004. Je jeho zakladatelem a od samého počátku působí také ve vedení. Krom manažerské a administrativní činnosti si vyzkoušel i jiné florbalové role. Nejen že sám aktivně hrál, ale dodnes se věnuje trenéřině. A na palubovkách ho lze vídat i s píšťalkou v pozici rozhodčího. Již si sám osahal pozici v některém z výkonných orgánů Českého florbalu, když působil jako člen disciplinární komise.

Michale, proč ses rozhodl kandidovat?

Důvodů, proč jsem se rozhodl kandidovat na post hejtmana Kraje Vysočina, bylo několik.

• Chtěl bych očistit náš region od předsudků, s jakými na nás nahlíží ostatní kraje či regiony. Chci dokázat, že i náš florbalový region dokáže fungovat samostatně a bez afér, které devalvují jeho jméno. Nechci zde rozebírat a hledat příčiny toho, co se stalo Michalovi Peterkovi za problémy, ani řešit, kdo komu a čím ublížil víc. Ale bohužel na jakémkoli setkání, kde zastupuji náš kraj, na toto padne řeč. A to s patřičným posměchem ze strany ostatních. Je to nepříjemné a nedůstojné. Tomu chci učinit přítrž.
• Mým přáním je sjednotit kraj, potažmo celý náš region jako takový a zapojit do rozhodování co nejvíce zástupců z jednotlivých florbalových klubů. To proto, aby se o tom, co se bude dít a dělat na Vysočině, případně v Jihočeském kraji, rozhodovalo hlavně v těchto krajích a ne na jiných místech České Republiky.
• Myslím si, že místo slibů a planých politických řečí za mě mluví činy, o čemž nejvíce vypovídá bezproblémové fungování našeho klubu po celou jeho historii. A samozřejmě i v současnosti.
• Další výhodou u mé pozice je fakt, že jsem jakožto florbalový manažer na plný úvazek časově flexibilní, a tak se dokážu účastnit všech jednání jak v rámci regionu, tak i mimo něj. To považuji za velký benefit ve srovnání s ostatními, kteří mají svá civilní neflorbalová zaměstnání a pozici hejtmana by s ním těžko dokázali skloubit.

Nebudou tvým angažováním v regionu trpět Snipeři? Nebo lépe… Zvládneš s prací v pozici florbalového hejtmana Vysočiny i agendu předsedy klubu?

Snipeři trpět určitě nebudou, protože nemám vyloženě určenou pracovní dobu od do, naopak si ji mohu upravit prakticky ze dne na den podle toho, jak bude potřeba. V tom problém nevidím. Navíc v dnešní době se dá hodně věcí vyřešit pomocí telefonů, e-mailů či videokonferencí, což ušetří spoustu času stráveného na případných cestách a jednáních. Osobní setkání jsou naplánovaná zatím pouze jednou měsíčně, což není přílišná zátěž pro mě ani klub.

Upřesni nám prosím pozici hejtmana regionu ve vztahu k vedení celého Českého florbalu. Znamená tvoje zvolení hejtmanem, že si se dostal do pozice člena celostátního vedení florbalu?

Ne, členové do celostátního vedení Českého florbalu se budou volit začátkem června na celostátní valné hromadě. Já se o post v celostátním vedení florbalu ucházet nebudu, protože se musím nejprve aklimatizovat a rozkoukat na postu hejtmana kraje Vysočina a nechci šidit práci pro náš region, kde máme před sebou několik výzev.

Jak vidíš budoucnost florbalu na Vysočině? Je vůbec nějaká šance prosadit se v republikovém měřítku v situaci, kdy lepší hráči při dosažení patřičného věku odchází na VŠ a tím pádem své florbalové účinkování směřují do Prahy, Brna či Ostravy?

Toto je a vždy bude problém číslo jedna v našem Regionu V, tedy na Vysočině a v Jihočeském kraji. Vysoké školy a velká města stahují množství hráčů, což je pochopitelné. Pak to závisí na jejich ambicích. Někteří hráči se prosadí, jiným nevadí paběrkování na hranici sestavy, i když by u nás mohli patřit k lídrům. Ale s tím nic nenaděláme, my jim bránit v rozvoji nechceme. Tuhle situaci teď navíc trochu řeší takzvaný střídavý start, kdy hráč po dobu tří let od chvíle, kdy přijde do seniorské kategorie, může hrát za dvě družstva současně. My však, abychom byli konkurenceschopní i v budoucnu, chceme pokračovat v práci s talentovanou mládeží po celém regionu. Rád bych zapojil do fungování co nejvíce oddílů, tím, že bychom s tréninky cestovali po regionu a vzdělávali bychom i místní trenéry, protože pomyslné nůžky mezi naším Regionem a ostatními se poslední dobou hodně rozevřely. Teď bude ale primárním úkolem vrátit pokud možno všechny dosavadní florbalisty zpět do tréninkového procesu a poprat se s prakticky roční pauzou. To bude dost velký oříšek pro nás všechny.

Na Vysočině všeobecně chybí větší firmy. A ty, které tu jsou, nejeví příliš velký zájem o finanční podporu florbalu. A to i přes to, že členská základna patří ve srovnání s ostatními sporty k největším. Čím to je? Myslíš si, že bys ze své pozice florbalového krajského hejtmana mohl tuto situaci nějak zlepšit?

Zde bohužel očekávám úbytek sponzorů i odliv peněz z dotací. Prakticky na grantech a dotacích z měst či kraje je to už vidět, kdy opravdu jsou dotace nižší. Navíc pořád nejsme v porovnání s fotbalem či hokejem tak populárním sportem v očích sponzorů. Možná proto, že jsme ve srovnání s tradičními sporty tak mladí. Každopádně florbal jako takový se dere na výsluní a už nyní má druhou největší členskou základnu v republice. To si myslím, že většina potencionálních sponzorů neví. Čím se navíc florbal vymyká od ostatních velkých sportů, je fakt, že se zde klade velký důraz na fair play. A to nejen na hřišti, ale i v zákulisí. To by mohli třeba fotbalisté závidět. Možná i tyto řádky tak napomohou tomu, že bude snazší sponzorství domluvit